sobota 30. října 2021

Naše první výstava

... samozdřejmě myslím s bostonky. Manžel už kdysi na výstavy chodíval, když choval dobrmany, ale to už je více než 25 let - to jsme se ještě ani neznali.

Na výstavu jsme se těšili, ale přihlášku jsme odkládali, co nejdéle to šlo. V srpnu jsme totiž očekávali, že se naše fenečky začnou hárat. A v takovém případě na výstavu nemůžou. Jenže to nikdy nejde odhadnout tak úplně přesně, takže nakonec jsme to riskli a přihlásily všechny tři pejsky. Jako naschvál se den po uzávěrce přihlášek rozhárala Meggie. Smůla, musela tedy zůstat doma. S obavami jsme sledovali i Lilli, protože minule se hárala asi týden po Meggie. Ale naštěstí byla v pohodě. V den D jsme tedy vykoupali a vyčesali ty naše dva zbylé kandidáty a vyrazili na výstavu.

Já asi nikdy neviděla tolik psů pohromadě. Trošku jsme si dělali starosti, jak to zvládnou ty naše "prdelky", ale byly v pohodě, na rozdíl od některých jiných psů. Trošku jsme to tam s nimi prochodili, aby si zvykli na nové prostředí, pachy a zvuky... Potkali jsme pár známých s nimiž jsme pokecali, a i pejsci spolu vzájemně komunikovali - hlavně očicháváním. 

Zaregistrovali jsme se, obdrželi startovací čísla a pokyny... Potom jsme si přinesli židličky k našemu kruhu a začali sledovat přehlídku psů. Bostonci šli až poslední... Jim jsme rozložili pelíšek a hračky, aby se během toho dlouhého čekání také trošku zabavili. Ale hračky je tentokrát nezajímaly, kolem bylo tolik jiného zajímavějšího, takže občas jsme se s nimi šli znovu projít. Konečně na nás došla řada, už se pomalu stmívalo - to jsem vlastně neřekla, že to byla Noční výstava! Nejprve se předvedl Cecil spolu s dalšími štěňaty v kategorii Baby (3-6 měsíců) - těch opravdu moc nebylo. Byl oceněn jako "velmi nadějný" - 3 místo. Ovšem jiný rozhodčí by ho zřejmě ocenil jinak. O tom později...


Potom šly starší štěňata - Dorost, dále Junioři a potom jsme předvedli Lillinku - představitelku "mezitřídy" (15-24 měsíců). Tady už se udělovaly tituly. Velmi se líbila a získala ocenění CAC (excelent). Potom ještě byli dospělí. Litovali jsme, že Meginka musela zůstat doma, určitě by pořadím trošku zamíchala.

Následovala asi hodinová přestávka vyplněná ohnivou show v podání skupiny Akáda ze Šumperka. I když už jsem podobná představení viděla, to se snad nikdy neomrzí. Byli výborní!

Bylo kolem 11 hodiny v noci. Na programu byly další soutěže: Nej pes a fena ze skupiny, nej pár, best of show... Cecil měl další přehlídku v soutěži o nej štěně výstavy. Posuzoval to jiný rozhodčí než před tím, takže se ze všech bostonků dostal jediný do pětice nej štěňátek celé výstavy (ačkoliv před tím byl až třetí). V mezitřídě tyto soutěže neprobíhaly, takže jsme pro tentokrát dosoutěžili.

Na závěr ještě byla tombola. Jeli bychom už domů, ale koupili jsme si pár lístků, abychom podpořili klub. Jak bývá u nás obvyklé, nic moc jsme nevyhráli - tak to dopadá, když má někdo štěstí v lásce. Cecil mi už podřimoval v náručí a Lilinka v pelíšku u nohou.

Žádné komentáře:

Okomentovat