Historie bostoňáčků se píše teprve asi 150 let. Někdy kolem roku 1870 Robert C. Hooper v americkém Bostonu zkřížil svého anglického budloka s bílým anglickým teriérem Jeho záměrem bylo získat nové bojové plemeno pro tehdy oblíbené psí zápasy. Později byla přidána i krev francouzského buldočka. Ovšem jako bojovník nebylo nové plemeno příliš úspěšné. Přesto si získal oblibu a přízeň. V roce 1893 byl jako plemeno oficiálně uznán a přijat v AKC. Postupem let ztratil většinu své bojovnosti a stal se tak milým a přátelským společníkem.
Málokdo z chovatelů dnes přizná, že původně měl bostonský teriér mnohem více barev než uvádí dnešní standard. Původní standard z roku 1891 doslova uvádí: "Barva: jakákoliv barva, žíhaná, s bílými znaky." Jediná barva, která byla u bostonků vždy nepřijatelná je "merle". V roce 1910 byl původní standard zrevidován a některé barvy z něj vyřazeny - včetně černé a černé s pálením. Preferováni byli žíhaní bostonci. Bohužel se ukázalo, že v dalších generacích žíhání postupně ubývá. Štěňátka bývala čím dál tmavší a dokonce nežádoucně černá. Standard tedy musel být znovu zrevidován a upraven. Nový standard AKC pro bostonské teriéry byl vydán 7.10.1914. Vrátil zpět do hry černé bostonky (černé žíhané a černé tzv. tulení) a místo nich vyřadil všechny ostatní barvy. Tento standard je v nezměněné podobě platný dodnes. Přesto se čas od času barevná štěňátka rodila a navzdory AKC i FCI se dodnes občas nějaké narodí. Avšak dlouholetou selekcí těchto jedinců z oficiálního chovu jsou to již jen ojedinělé případy.
Jistě si však dovedete představit, zklamání některých chovatelů při změnách standardů. Najednou se, pouhým škrtnutím pera, z dosud kvalitního zvířete stalo bezcenné. Někteří se s tím nehodlali smířit a založili si vlastní Klub všech barevných bostonských teriérů. Dál se věnovali jejich chovu v souladu s původním standardem z roku 1891 a dbali na dodržování všech dalších chovatelských zásad. Vedou vlastní plemennou knihu a vystavují průkazy původu v jejichž historii, v případě zájmu a vynaložení určitého úsilí, je možné vysledovat původ až před rok 1914, kdy pejsci měli PP vydané AKC a byli uznáni jako způsobilí k chovu.
Podobné organizace vznikly i v dalších zemních, aby se zaručila čistokrevnost chovu a ochrana zdraví pejsků. Sdružují chovatele barevných bostonků, poskytují jim poradenství, pořádají výstavy, hlídají původ a vystavují i certifikát, který zaručuje, že se skutečně jedná o bostonského teriéra. Nikoliv tedy křížence s kdovíčím, jak často varuje FCI a mnozí chovatelé "standardních" bostonských teriérů. I naše chovné stanice jsou členy takové organizace. Je jí Moravia Dog Club z.s. člen mezinárodní organizace World Kennel Union.
Cílem těchto organizací není bojovat s FCI o uznání barevných bostonků. Jen se snažíme udržet i barevné varianty plemene. Zatím se neprokázalo, že by barevní bostonci byli nositeli nějaké jiné tělesné vady, zdravotního problému či povahového rysu, které by bylo nežádoucí předávat dalším pokolením. Jedinou jejich "vadou" na kráse je jejich zbarvení. Zda je to skutečně vada, záleží však pouze na vašem osobním vnímání krásy.
Kopírování zakázáno!
Žádné komentáře:
Okomentovat