sobota 30. října 2021

Naše první výstava

... samozdřejmě myslím s bostonky. Manžel už kdysi na výstavy chodíval, když choval dobrmany, ale to už je více než 25 let - to jsme se ještě ani neznali.

Na výstavu jsme se těšili, ale přihlášku jsme odkládali, co nejdéle to šlo. V srpnu jsme totiž očekávali, že se naše fenečky začnou hárat. A v takovém případě na výstavu nemůžou. Jenže to nikdy nejde odhadnout tak úplně přesně, takže nakonec jsme to riskli a přihlásily všechny tři pejsky. Jako naschvál se den po uzávěrce přihlášek rozhárala Meggie. Smůla, musela tedy zůstat doma. S obavami jsme sledovali i Lilli, protože minule se hárala asi týden po Meggie. Ale naštěstí byla v pohodě. V den D jsme tedy vykoupali a vyčesali ty naše dva zbylé kandidáty a vyrazili na výstavu.

Já asi nikdy neviděla tolik psů pohromadě. Trošku jsme si dělali starosti, jak to zvládnou ty naše "prdelky", ale byly v pohodě, na rozdíl od některých jiných psů. Trošku jsme to tam s nimi prochodili, aby si zvykli na nové prostředí, pachy a zvuky... Potkali jsme pár známých s nimiž jsme pokecali, a i pejsci spolu vzájemně komunikovali - hlavně očicháváním. 

Zaregistrovali jsme se, obdrželi startovací čísla a pokyny... Potom jsme si přinesli židličky k našemu kruhu a začali sledovat přehlídku psů. Bostonci šli až poslední... Jim jsme rozložili pelíšek a hračky, aby se během toho dlouhého čekání také trošku zabavili. Ale hračky je tentokrát nezajímaly, kolem bylo tolik jiného zajímavějšího, takže občas jsme se s nimi šli znovu projít. Konečně na nás došla řada, už se pomalu stmívalo - to jsem vlastně neřekla, že to byla Noční výstava! Nejprve se předvedl Cecil spolu s dalšími štěňaty v kategorii Baby (3-6 měsíců) - těch opravdu moc nebylo. Byl oceněn jako "velmi nadějný" - 3 místo. Ovšem jiný rozhodčí by ho zřejmě ocenil jinak. O tom později...


Potom šly starší štěňata - Dorost, dále Junioři a potom jsme předvedli Lillinku - představitelku "mezitřídy" (15-24 měsíců). Tady už se udělovaly tituly. Velmi se líbila a získala ocenění CAC (excelent). Potom ještě byli dospělí. Litovali jsme, že Meginka musela zůstat doma, určitě by pořadím trošku zamíchala.

Následovala asi hodinová přestávka vyplněná ohnivou show v podání skupiny Akáda ze Šumperka. I když už jsem podobná představení viděla, to se snad nikdy neomrzí. Byli výborní!

Bylo kolem 11 hodiny v noci. Na programu byly další soutěže: Nej pes a fena ze skupiny, nej pár, best of show... Cecil měl další přehlídku v soutěži o nej štěně výstavy. Posuzoval to jiný rozhodčí než před tím, takže se ze všech bostonků dostal jediný do pětice nej štěňátek celé výstavy (ačkoliv před tím byl až třetí). V mezitřídě tyto soutěže neprobíhaly, takže jsme pro tentokrát dosoutěžili.

Na závěr ještě byla tombola. Jeli bychom už domů, ale koupili jsme si pár lístků, abychom podpořili klub. Jak bývá u nás obvyklé, nic moc jsme nevyhráli - tak to dopadá, když má někdo štěstí v lásce. Cecil mi už podřimoval v náručí a Lilinka v pelíšku u nohou.

čtvrtek 19. srpna 2021

Čokoládový princ

Dovolte abych vám představila nejnovější přírůstek do naší lidsko-psí rodiny. No, není tak úplně nový, už u nás bydlí měsíc. Je to kluk a říkáme mu Cecil. Tedy my jsme chtěli Cecila, ale chovatelé zrovna byli u písmenka J, takže oficiálně jsme ho pojmenovali Jelzin (aby to bylo trošku podobné), a to má také zapsáno v PP.


Dovezli jsme si ho z Polska. Pokud má někdo nějaké připomínky ohledně jeho "nestandardní" barvy, tak nechť si laskavě nejprve přečte můj příspěvek Historie a původ bostonků, případně Kde se vzali barevní bostonci. U nás stále ještě nejsou barevní bostonci příliš známí, často slýchávám, že taková barva u bostonků není přirozená a že se tudíž jedná o křížence. Tak Vás můžu ubezpečit, že v USA se stále rodí dost barevných štěňátek a AKC jim bez problémů PP vystavuje. I předci našeho Cecila (i Lillinky) mají průkazy původu vystavené AKC. Z USA byli přivezeni do Anglie, kde jejich potomkům vystavil průkazy původu tamní Kennel Club. Z Anglie se pomalu šíří dál do Evropy, nyní tedy i k nám.

Cecil se u nás velmi rychle zabydlel. Zatím u žádného jiného plemene jsme se nesetkali s tím, že by si štěňátko tak rychle zvyklo v novém prostředí. Ani holky ani on vůbec netesknili, spíš naopak: Hned od začátku se tu chovali jako doma.





Postupně jsme ho seznámili s ostatními pejsky. Přijali ho mezi sebe a on si jejich společnost také zamiloval. Zatím ho však mezi ně dáváme jen pod dohledem. Přece jen je o dost menší a neradi bychom, aby mu v zápalu hry (nebo dokonce boje) některý ublížil. On ovšem tuto naši obezřetnost příliš nechápe a neustále se snaží dostat k nim.

s Bornem


A s Lillinkou

pondělí 26. dubna 2021

Barevné variace

V jednom z prvních příspěvků na tomto webu jsem vás seznámila s tím, kde se vlastně vzali barevní bostonci, a že skutečně jsou čistokrevní. Dnes bych na tento článek chtěla navázat a představit vám, s jakými barvami se můžete u bostonků setkat.

Standardní barvy

Asi se nemusím moc dlouho rozepisovat o tom, že aktuální standard připouští pouze tři možné barevné varianty.

Černobílý

Klasický vzhled bostonského teriéra, oficiálně uznaný standardem. Připomíná smoking a je zodpovědný za to, že se bostonkům přezdívá "americký gentleman". Psi mají černou srst s bílými znaky, bílý čenich (nos černý), bílý pruh mezi očima a bílé předhrudí.


Meggie Jir Ši Box

Žíhaný s bílými znaky

Žíhání není definováno jako barva, ale vzor. Může se vyskytovat v černé, lila, modré i hnědé barvě a to v různé hustotě žíhání. Rozmístění bílých znaků je stejné jako u ČB bostonků. Dle standardu jsou oficiálně uznávaní jen černí psi z žíháním.


Amelia Happy Boston Garden

Tulení s bílými znaky

Poslední standardem uznanou barvou je tzv. tulení. Tato barva vypadá na první pohled jako černá, ale na jasném slunci, či světle se ukazuje jako červená.


Anjyr's Gleti

Nestadardní barvy

Aneb barvy, které jsou možné, dříve dokonce byly uznané standardem, ale při jeho poslední revizi v roce 1914 z něj byly vyškrtnuty. Zatím se mi nikde nepodařilo dohledat důvod vyřazení. Rozhodně to nebylo kvůli zdravotním komplikacím spojeným s těmito barvami, protože ty se nijak neprokázaly. Zdá se, že jediným důvodem bylo nějaké estetické hledisko (někomu se prostě nelíbily).

Modrý nebo šedý s bílými znaky

Modravý tón srsti je zředěnou černou barvou v důsledku mutace ředicího genu, známého jako chromozom 25 u psů. Barva obvykle s věkem tmavne až k ocelově modré. Oči mají obvykle šedé, mohou být i modré. V dospělosti obvykle ztmavnou na hnědou.

Carmen Bostońska Sfora


Lila s bílými znaky

Podobně jako je modrá barva zředěnou černou barvou, je lila zbarvení zředěnou černo-červenou barvou, označovanou jako tulení. Kromě srsti mají také lila čenich. Barva opět s věkem tmavne. Lila psi mají po narození modré oči, které se po několika týdnech změní na zelené. Obvykle se barva očí v dospělosti opět změní na světle žlutou (jantarovou).

Allina Bul-Bos

Červený s bílými znaky

V červené srsti jsou bílé znaky umístěny stejně jako u ČB bostonků. Odstíny červené mohou postupovat od barvy mědi až po tmavě červenou. Jejich čenich má stejnou barvu jako srst. Oči jantarové (žluté) nebo oříškové, u štěňat mohou být i zelené - později se vybarví.


Bajer's Sisi

Krémový s bílými znaky

Barva se může snadno zaměnit s albínismem. Krémová štěňátka se totiž rodí velmi světlá, často dokonce bílá. Rozdíl bývá nejčastěji patrný na barvě čenichu, krémoví psi jej mají tmavě šedý, speciální stravou lze dosáhnout tmavšího až téměř černého zbarvení. Oči bývají oříškově hnědé nebo jantarové.


Princess

Hnědý nebo čokoládový s bílými znaky

Jejich srst vypadá tmavší než u červených bostonků. Mají hnědou barvu se znaky, rozmístěnými stejně jako ČB bostonci. Opět čenich má stejnou barvu jako srst. Oči jantarové (žluté) nebo oříškové, u štěňat mohou být i modré nebo zelené - později se vybarví.


Bodie

Plně černý
Celožíhaný
Plně tulení

Jedná se o jednobarevné psy s chybějícími bílými znaky.



Fawn nebo plavý s bílými znaky

Tato barva je u bostonků poměrně vzácná. Existuje mnoho odstínů plavé, od světlé (vypadá jako šampaňské) až po tmavou (vypadá jako světle červená). Jejich výrazným znakem je přítomnost černé v srsti, často mají černou masku.


Dolly

Skvrnitý (bílý se znaky)

Je označení pro psy, které jsou buď celí bílí s barevným okolím očí a čenichu, nebo můžou mít i po těle roztroušené skvrny. 


JuneBug
 
Trikolor (tříbarevní)

Tříbarevní bostonci se vyskytují poměrně vzácně. Navíc toto zbarvení není u nich dědičné, takže pravděpodobnost, že se objeví i v další generaci je mizivá. Třetí barva se obvykle objevuje až v pozdějším věku, kdy dojde k zesvětlení na lících a nohou (tzv. pálení).


Rayna

Nežádoucí barvy

Tyto barvy nikdy nebyly standardem uznávány. Na pohled mohou sice vypadat líbivě a chápu, že někteří po takovém "zvláštním" pejskovi zatouží, ale v těchto případech je barva na úkor zdraví pejska. Pokud se ve vrhu objeví nečekaně, tak je jen dobře, že i takový pejsek najde domov. Zodpovědný chovatel by však na těchto psech další generaci štěňat neodchovával.

Albín

Albínismus není barva srsti, ale nedostatek pigmentu, který se projevuje bílou srstí. Štěňata se mohou rodit lehce zbarvená, což může chovatele zmást. Ale nejpozději ve 3 týdnu se projeví nedostatek pigmentu na čenichu a tlapkách - jsou růžové. Oči mají albíni růžové, průsvitné nebo modrozelené. U albínů se ve větší míře objevuje hluchota.

Merle

Zbarvení merle je někdy také nazývané harlekýn. Tento vzor je mezi chovateli značně kontroverzní. Vyskytuje se jen u několika málo plemen psů. Pro bostonky není přirozený, u čistokrevných psů tento vzor nikdy neexistoval. Gen, který dává tuto barvu srsti je též zodpovědný za poruchy zraku, sluchu a další zdravotní komplikace.



Zdroje informací: Cudla blog
U fotografií je zdroj uveden v popisku
(pokud tomu tak není, nepodařilo se mi dohledat původce)

Jedná se o můj amatérský překlad z Angličtiny.
Kopírování zakázáno!

úterý 23. března 2021

Historie a původ bostonků

Ačkoliv je zřejmé, že rodištěm bostonských teriérů je americký Boston, kořeny plemene musíme hledat v Anglii. Praotcem bostonků byl pes Judge, kříženec anglického buldoka a bílého anglického teriéra, dovezený z Anglie. Známý je též pod jménem Hooperův Judge podle jeho majitele Roberta C. Hoopera. Podobných kříženců bylo v té době v Anglii chováno mnoho, zejména v okolí Birminghamu. Judge byl tmavý žíhaný s bílým pruhem v obličeji. Měl hranatou hlavu, téměř vyrovnaná ústa a vážil asi 32 liber. Vzhledem připomínal spíše buldoka než teriéra.

Pramatkou bostonků byla fenka Gyp (nebo Kate), kterou vlastnil Edward Burnett ze Southboro. Gyp měla podobně hranatou krátkou hlavu jako Judge. Byla bílé barvy, nižší podsadité postavy s krátkým asi jen třetinovým ocasem.

Ze spojení těchto dvou psů v roce 1870 vzešel Well's Eph. Po matce byl nižší postavy, vážil jen 28 liber. Byl tmavě žíhané barvy s bílými znaky.

Well's Eph

Well's Eph byl zkřížen s fenkou Tobin's Kate. Byla to malá 20 librová fenka s krátkým tříčtvrtinovým ocasem, krátkosrstá, zlaté žíhané barvy. Z tohoto spojení se v roce 1877 narodili dva psi, kteří byli dál použiti použiti k vyšlechtění bostonských teriérů. Jedním z nich byl Brandard's Tom - červený žíhaný pes s bílou barvou v obličeji, bílým límcem, náprsenkou a předními tlapami. Byl první, kdo měl krátký stočený ocas a vážil 22 liber. Svým vzhledem se už velmi podobal dnešním bostonům.

Barnard's Tom

Barnard's Tom

V další generaci byl Tom spojen s fenkou známou jako Kelly's Nell. Nell měla tmavou žíhanou barvu s rovnoměrnými znaky. Měla krátkou hranatou hlavu, třetinový ocas a vážila 20 liber. Z tohoto páření vzešel v roce 1885 Mike, známý spíš jako Barnardův Mike, ktrý byl prvním psem se vzhledem bostona. Byl žíhaný s bílými znaky, měl krátký stočený ocas a plné kulaté oči. Vážil 25 liber.

Barnard's Mike

Tomův bratr Atkinson's Toby byl velmi podobného vzezření. Ale měl úplně bílou hlavu jen s malou žíhanou skvrnou kolem pravého oka a žíhaným levým uchem. Toby byl jako desetiměsíční štěně přihlášen na výstavu Kennel Clubu Massatchusetts. Bylo to poprvé, kdy bylo toto plemeno veřejně představeno a i když měl úspěch, později jej překonal jeho bratr Tom, který se stal slavnějším díky svým synům. 


Atkinsonův Toby byl spářen s fenkou Clark's Judy - její popis se nezachoval. Z tohoto spojení pak vzešla fenka Hook's Topsy - ani její popis není znám. Štěňata narozená ze spojení Barandova Mika a Hookovy Topsy patřila mezi první, která byla AKC uznána a registrována jako plemeno bostonský teriér. Byl to Hook's Punch, narozený 8.9.1888 barvy fawn s bílou a Brindle Mike, narozený 4.3.1893 barva žíhaná s bílou.

Hook's Punch

Kliknutím na obrázek si jej otevřete v původní velikosti

Jak je vidět z rodokmenu, bostoni vzešli z příbuzenské plemenitby, přičemž se k dalšímu chovu vybírali typoví jedinci, aby se dosáhlo kýženého vzhledu. Kromě toho byli do plemene přidáváni typově podobní psi malého vzrůstu. Jedním z nich byl Jack Reede, jen 14 liber vážící pes, načervenalý žíhaný s rovnoměrnými bílými znaky a krátkým ocasem. Dále můžeme jmenovat Perryho, původem za Skotska, vážící pouhých 6 liber, namodralý s bílými znaky a krátkým ocasem. A mnoho dalších. Bohužel nejsou záznamy o jejich konkrétním propojení s rodinou bostonků. 

zdroj: The Boston Terrier by Edward Axtell (kap. 1)
kniha z roku 1910 - nyní jako e-book

Jedná se o můj amatérský překlad z Angličtiny.
Kopírování zakázáno!

úterý 26. ledna 2021

O nás

Ač to může vypadat, že jsme v chovu psů úplní nováčci, není tomu tak. Manžel úspěšně choval i odchovával dobrmany s PP od roku 1983. Politické změny na sklonku 80. let přinesly nové možnosti, zejména v oblasti podnikání a cestování. Bylo to lákavé, ale postupně jsme zjistili, že člověk nemůže dobře dělat víc věcí najednou. Z toho důvodu v 90. letech ukončil chov i členství v chovatelském klubu. Ovšem život bez pejska by byl neúplný, takže jsme vždy nějakého doma měli - jen tak, jako mazlíka, společníka, člena rodiny... 


Jak plynou léta, život se mění. Najednou máte zase spoustu času na své koníčky. A tím největším naším koníčkem, možná i láskou byli vždy psi. Nemůžete se tedy divit, že jsme se k jejich chovu vrátili a to se vším, co k tomu patří. Jen jsme přešli na něco menšího a přítulnějšího.



čtvrtek 7. ledna 2021

Průkaz původu

Co je průkaz původu? Dokument, prokazující původ psa. Nic víc, nic míň! Dalo by se to přirovnat k našemu rodnému listu. Průkaz původu je doklad o příslušnosti zvířete k tomu konkrétnímu plemeni s informacemi o jeho přímých předcích, obvykle 3-4 generace zpět. V závislosti na organizaci (klubu), který průkaz původu vydává, v něm můžete najít i další informace, např. o bonitaci, úspěších na výstavách, veterinárních osvědčeních a testech... 

Průkaz původu je tedy zárukou, že vaše zvíře pochází z kvalitních a zdravých rodičů (předků), způsobilých k chovu. Ovšem žádný průkaz původu vám nezaručí, že i váš mazlíček bude úspěšný na výstavách, 100% zdravý a bude moci být také zařazen do chovu. Pokud vám nějaký chovatel bude tvrdit opak, tak vědomě lže! I u zvířat s PP může dojít k nějaké genetické mutaci, ale díky cílenému vyřazování těchto zvířat z dalšího chovu, je mnohem menší pravděpodobnost než u zvířat bez PP. 

Průkaz původu MDK

splňuje výše uvedené. Navíc je opatřen jakousi "známkou kvality", která na první pohled říká, o jak kvalitní zvíře se jedná. Rozdělení do kategorií je následující:

Golden Breeding (zlatý chov)
Oba rodiče splňují alespoň 3 body (nebo společně splňují 6 bodů)

  • Bonitace klubu (vždy povinná)
  • Zdravotní vyšetření u plemene nejžádanější (nejpotřebnější)
  • Profil DNA, či doložení paternity
  • zkouška z výkonu (cílená na plemeno)
Silver Breeding (stříbrný chov)
Oba rodiče splňují alespoň 2 body (nebo společně splňují 4 body)
  • Bonitace klubu (vždy povinná)
  • Zdravotní vyšetření u plemene nejžádanější (nejpotřebnější)
  • Profil DNA, či doložení paternity

Basic Breeding (základní chov)
Oba rodiče splňují bonitaci klubu

Free Breeding (volný chov)
Pokud mají oba rodiče průkaz původu, mohou jej dostat i jejich potomci. Odpovědnost za kvalitu chovu je v tomto případě zcela v rukou chovatele.

Organizací a klubů, poskytujících chovatelský servis včetně vedení plemenných knih a vystavování průkazů původu je mnoho u nás i ve světě. Každý chovatel si může vybrat, kde mu podmínky lépe vyhovují. Nedá se říct, že by dokumenty jedné byly lepší než dokumenty jiné, ale vzhledem ke "konkurenčnímu" boji v některých z nich se s tímto tvrzením můžete setkat. S tím souvisí i to, že neuznávají průkazy původu vydané jinými organizacemi, odmítají chovatele těchto zvířat přijmout mezi své členy ani jim neumožní účast na jejich výstavách. Naštěstí takových organizací není mnoho.

neděle 27. prosince 2020

Vánoce s bostonky

Chtěli jsme si nafotit bostonky o vánocích. Ale stromeček je moc nezajímal, raději se rozvalovali na gauči. A víte jak se fotí pes? Blbě! To už popsal Karel Čapek v Dášeňce. Máme stovky fotek ocásků nebo oušek. Ale naštěstí máme i pár pěkných fotek na památku.
Ty oči na některých fotkách jsou příšerné, vypadají jako zombíci. Ale to dělá blesk, ve skutečnosti mají oči normální.

Meggie

Lilli